nápis zš jesenice ...Vás vítá na svých stránkách                                    první stupeň základní školy     keř :-)     zadní část budovy  
Hlavní nabídka
Úvod
Škola
  O škole
  Výroční zpráva
  Školská rada
  Školní řád
  Školní rok
  Žádosti ke stažení
  Projekty
  EVVO
  Tělocvična
  Učebny
Zaměstnanci
Žáci
  Úspěchy žáků
  Zájmové kroužky
  Fota tříd
  Rozvrhy tříd
  Sport. rekordy
  Práce žáků
Soutěže
  Hrabík
  Šplh na tyči
  Přírodovědné s.
  Zelená stezka
  Zlatá kulička
Ostatní
  Exkurze
  Foto školy
  Jeseníček
  Jídelníček
  Karneval
  Kultura
  Projektové dny
  Sport
Školní družina
  O školní družině
  Vnitřní řád šk. družiny
  Exkurze a výlety
  Projekty
Mateřská škola


Jsme zelená firma

Super Nature


19. 9. Den bez aut

I v letošním roce přispěla naše škola „svou troškou do mlýna“ v rámci 12. ročníku Evropského týdne mobility, který byl pro letošní rok MŽP stanoven na 16. – 22. září pod heslem: Čistý vzduch – je to na nás.

Den bez aut jsme vyhlásili na čtvrtek 19. září. Žáci prvního stupně se se svými třídními učiteli postupně vystřídali na 4 stanovištích:
  • Jízda zručnosti
  • Orientační závod
  • Prohlídka stájí a jízda na koních
  • Návštěva jesenického nádraží
Jízdu zručnosti připravil a zorganizoval pan učitel Modrý, za vydatné pomoci Dominika Břicháče a Vaška Hrona, žáků 9. třídy. Děti absolvovaly danou trasu s překážkami na čas. Mohly využít jak kol, tak i koloběžek, které nám ochotně zapůjčila ZŠ, MŠ speciální a Praktická škola Jesenice, za což jí patří dík.

Výsledky soutěže (.pdf)


Orientační závod se odehrál, stejně jako loni, pod taktovkou naší nové kolegyně Aničky Lacinové, která připravila v areálu školy nenáročnou trasu s 10 kontrolami. Mladší žáci hledali lampiony ve skupinkách společně se svými třídními učitelkami, starší pak samostatně ve dvojicích. Každý vyučující si pak závod vyhodnotil v rámci své třídy.

Orientaci si vyzkoušeli i žáci ze ZŠ, MŠ speciální a Praktické školy Jesenice pod vedením svých učitelů a asistentů. Za zapůjčení „lampionků“ a kleštiček musíme poděkovat panu Milanu Bílému, bez jehož vstřícnosti by byla realizace závodu velmi obtížná.


Prohlídku stájí a jízdu na koních nám umožnil pan Karel Horák, který každé třídě pověděl základní informace o chodu stájí a péči o koně. Nechyběly ani nejčastější otázky, zda kůň spí vestoje, nebo vleže, kolik kůň váží a jaké je stáří koní ve výběhu. Překvapující odpovědí pro děti bylo, že kůň spí vleže. Největší úspěch ovšem sklidila možnost pohladit si živého koně a
v případě některých šťastlivců i na něj usednout. Návštěva výběhu a stájí byla určitě přínosem, jelikož koně mají a měli v naší společnosti nezastupitelné místo. V minulosti plnili funkci dopravního prostředku, například při přepravě materiálů a osob či těžbě dřeva, dnes jsou využíváni především k rekreačním účelům.


Žáci 6. – 9. třídy se mohli zapsat na jednu ze tří nabízených aktivit:

1. Sklárna Nižbor a keltské oppidum – vlakem
2. Zámeček Hubert, Boží kámen, PP Plaviště – pěšky
3. Rabštejn nad Střelou – nejmenší městečko ve střední Evropě – na kole

Sklárna Nižbor a keltské oppidum

V ZŠ Jesenice se 19. září uskutečnil Den bez aut. Akce nabízela tři možnosti výletu (na kole, pěšky nebo vlakem). Dějepisně výtvarná exkurze do obce poblíž Berouna probíhala následovně.
  Sraz na jesenickém nádraží byl v 6:20 a odjezd vlakem do Rakovníka v 6:35. V okresním městě jsme chvíli čekali a poté nastoupili do vlaku, který nás odvezl do Nižboru.
  První část výletu se zaměřila na zdejší zámek a jeho stálou expozici o Keltech. Zámek stojí na menším kopci, takže jsme se cestou k němu trošku zapotili. Text u vchodu nás informoval o historii zámku a jeho okolí. Potom jsme vstoupili dovnitř. Nejdříve jsme zhlédli krátký film o životě Keltů a pak nám paní průvodkyně pověděla další zajímavosti o těchto pozoruhodných lidech, jejich způsobu života, řemeslech, vynálezech a náboženství. Následně si každý volně prošel místnosti s různým zaměřením (např. posmrtný život, náboženství, řemesla, bohové apod.). Líbily se mi malé interaktivní tabule, poskytující spoustu zajímavostí. Mnohé z nás zaujal i Gal (Kelt), který nám pokládal různé otázky ohledně keltské historie. Ještě před zakoupením suvenýrů jsme si prošli několik místností zaměřených na archeologické vykopávky. Zde byly
k vidění kostry pohřbených Keltů, jejich náramky, nádoby, prsteny a také zmenšenina keltské vesnice (oppida).
  První část výletu rychle uběhla a teď na nás čekala prohlídka nižborské sklárny. Když jsme k ní došli, začalo mírně pršet, ale to nám nevadilo, protože exkurze probíhala většinou uvnitř sklárny. Přibližně deset minut jsme sledovali práci sklářů, kteří foukali píšťalami vzduch do rozpáleného skla, čímž vznikla „bublina“, k níž se potom přitavily další části pozdějšího skleněného výrobku. Poté jsme viděli brusírnu, kde se do skleněných výrobků ryly různě čáry, ze kterých pak vznikly třeba hvězdy, nebo květiny. V závěru prohlídky pak paní průvodkyně odpovídala na naše otázky. Ještě jsme si prohlédli obchod se sklem, kde byly vystaveny fotky osobností, které do sklárny zavítaly (např. Václav Havel, Alžběta II. apod.). Dárek v podobě malého skleněného slona byl milou tečkou za poučnou exkurzí.

Napsal Milan Ondič, VIII. třída

Svůj příspěvek o exkurzi v Nižboru nám poslal i Milanův spolužák Roman Jaroš:

  Sraz jsme měli v 6:20 na jesenickém nádraží, kde nám paní učitelka Valešová koupila jízdenku. V Rakovníku se muselo čekat půl hodiny na vlak ve směru na Beroun.
  Po příjezdu do Nižboru jsme se vydali na zámek (keltské centrum). Cesta vedla lesem až ke hlavní bráně zámku. Uvnitř nám paní průvodkyně pustila film o životě Keltů, který byl velmi zajímavý. Potom nás pozvala do prvního patra na prohlídku výstavy. Byla zde spousta exponátů, například různé nástroje, druidská chatrč apod. Také jsme viděli pravé kostry a jejich originální nástroje. Druhou částí výletu do Nižboru byla návštěva zdejší sklárny. Také tady se nás ujala paní průvodkyně, která nám řekla, z čeho se sklo vyrábí, a vzala nás do výrobny. Mohli jsme si prohlédnout huť, kde pracovníci sklárny foukali do sklářských píšťal a vytvářeli vázy, sklenice a jiné výrobky ze skla. Poté jsme zamířili do brusírny. Tady nás zaujala zručnost brusičů - sklo jim nikdy neprasklo!
  Po exkurzi nás paní průvodkyně odvedla do prodejny, kde měli vystaveného Českého lva (cenu) a rovněž dar Benediktu XVI., dále na fotografiích Alžbětu II., Petra Čecha a Václava Havla. Každý také dostal dárek (slona ze skla).
  Plán výletu byl splněn a paní učitelky nás odvedly na nádraží, kde jsme nastoupili do vlaku na Rakovník. Odtud jsme pokračovali zpět do Jesenice.
Myslím si, že se Den bez aut velmi vydařil a skvělý dojem nepokazily ani občasné přeháňky. Velmi děkuji paním učitelkám Hrůzové a Valešové, že nám Den bez aut takto zajímavě zorganizovaly

Zámeček Hubert, Boží kámen, PP Plaviště

  Další aktivitou školního Dne bez aut byl pěší výlet k loveckému zámečku Sv. Hubert. Do čela skupinky dobrovolných turistů se postavily paní učitelky Šiková, Konířová a Janíčková. Společně jsme vyšli ráno od školy a zamířili na Sv. Hubert. Když jsme procházeli plávečskou alejí, zaujalo nás, jak málo kaštanů se letos urodilo. Na cestě neležely skoro žádné. Tak jsme alespoň na staré černínské cestě navštívili novou kapličku.
  Na Hubertě jsme se nasvačili, trochu si odpočinuli a pak si prohlédli okolí zámečku. Zpáteční cestu nám zpříjemnilo hledání hub. Pár jsme jich nasbírali paní učitelce Konířové. Do školy jsme se vrátili akorát na oběd. Procházka na čerstvém vzduchu se nám všem velmi líbila.

Napsal Martin Pokorný, VI. třída

Rabštejn nad Střelou

  Cyklisté byli nejméně početnou skupinou, neboť trasa do cílového místa je značně kopcovitá a také zamračená obloha nevěštila nic dobrého. Přesto se našlo sedm statečných, kteří 40kilometrovou trasu hravě zvládli, i když některé druhý den bolely nohy. Nejdelší trasu – 64 km - absolvoval Kája Červenka, který se musel ráno dostat na kole do školy a odpoledne zase domů – na Zelený Důl.
  Počasí nám poměrně přálo, pouze na židovském hřbitově v Rabštejně nás zastihl větší déšť. Postupně jsme projeli tři kraje, přičemž od Karlovarského nás dělily asi tři kilometry. V Rabštejně jsme si prohlédli roubené domky, přečetli si informace na tabulích NS, vystoupali
k oběma věžím – zbytkům původního hradu, jeli kolem zámku, kostela a kláštera. Všude byla spousta soch. Na židovském hřbitově jsme si všímali symbolů na náhrobcích a většina z nás uctila památku zesnulých přiložením kamene na náhrobek, což je židovský zvyk. V lesích, kterými jsme projížděli, rostla spousta hub. Škoda, že jsme je nemohli sbírat! To mrzelo hlavně Denisu, která našla dva hřiby.
Do Jesenice jsme dorazili ve 14:15. Myslíme si, že to byl velmi pěkný výlet.

Napsala Vlastimila Knappová,   Podle instrukcí jsme se sešli v 8 hodin na nádvoří základní školy. Cyklistického výletu do Rabštejna nad Střelou se zúčastnili: pan učitel Knapp, paní učitelka Knappová, Radim Měchura, Karel Červenka, Michal Bešík, Šárka Hudčeková, Petra Sunkovská, Denisa Spurná a Zuzka Veselková.
  Jakmile se pořídila úvodní fotka, vyrazila skupina směrem na Krty, Blatno, Žihli a Rabštejn.
K nejmenšímu českému městu vede pořádný krpál (strmý kopec). Pan učitel Knapp jel jako první a paní učitelka Knappová jela vzadu. Na Rabštejně jsme zašli na židovský hřbitov, kde každý položil kamínek na hrob.
  Cestou nazpátek nás zastihla malá dešťová sprška, ale nikoho nerozpustila. Krátce nato jsme se zdrželi v hospodě, kde neměli zrovna lidové ceny, ale najedli jsme se dobře. Cesta do Jesenice se rychle krátila. Kolem druhé hodiny odpoledne jsme dorazili ke škole. Chtěli jsme se ještě jednou vyfotit, jenže všichni se najednou někam rozutekli, takže z toho sešlo. Výlet se nám ale moc líbil, i když únava byla znát. Najeli jsme asi 43 kilometrů.

Napsal Karel Červenka, IX. třída